Vysílání na téma Přírodní katastrofy je potřeba také odlehčit. O tom, že živly se dají mnohdy zkrotit, společnost mnohokrát přesvědčil nenapravitelný milec dobrodružství, slovutný Thor Heyerdahl. A právě jemu jsme před dvěma týdny věnovali začátek tematického vysílání.
Jméno Thora Heyerdahla vám jistě není neznámé. Thor byl norský experimentální archeolog/antropolog, mnohem lépe je ale vystihuje samo slovo dobrodruh. Měl totiž v tomto směru neuvěřitelnou kuráž a nadšení pro věc! Do přírody ho to táhlo už od dětství, volný čas trávil v divočině, v zimě se potuloval po horách. Z lásky k přírodě se dal na studia zoologie, které jej ale příliš nenadchlo, protože mu připadalo statické. A Thor se chtěl rozletět!
Ve 30. letech se svou milou odjel na ostrov Fatu-Hiva s cílem vrátit se k naprosté přirozenosti, „překročit tisíce let, ke způsobu života pravěkého člověka“, což samozřejmě obnášelo i to, že nenosili prakticky žádný oděv a živili se tím, co našli nebo ulovili. A právě tento pobyt v Thorovi probudil zájem o starobylé civilizace a jejich kultury; domorodci z Fatu-Hiva mu totiž vyprávěli o tom, že jejich předci přišli z východu, přes moře. Thor, zaujatý tímto vyprávěním, se tedy ponořil do studia a vytasil se s teorií, že jihoameričtí indiání byli velmi šikovní mořeplavci, kteří při plavbě zdatně využívali mořských proudů a větrů. Vědecká obec ale jeho tvrzení nebrala příliš vážně, a tak se umanutý Thor rozhodl vyzkoušet si to na vlastní pěst a dokázat, že se se svou teorií nemýlí. A tak si milý Thor postavil vor a spolu s dalšími pěti muži vyrazil na nebezpečnou výpravu, kterou všichni považovali za téměř jistou sebevraždu. Navzdory všem ochybnostem výprava úspěšná (vor úspěšně přežil bouři, problematické se nakonec ukázalo přistání), expedice tak vyvolala hotovou senzaci. Výpravu tehdy totiž považovali za takové bláznovství, že posádka musela podepsat lejstra, kde se peruánské námořnictvo zbavuje jakékoliv odpovědnosti. Šest statečných námořníků za přibližně tři měsíce urazilo na poměrně jednoduchém voru asi osm tisíc kilometrů!
Jedné z pozdějších expedic (přesněji druhé expedice na Velikonoční ostrovy) se účastnil i český inženýr Pavel Pavel a pomohl dobrodruhovi s technickou stránkou věci při vyzvdvihování dnes už světoznámých soch.
Thor Heyerdahl hojně přednášel a publikoval články nejen o svých výpravách, ale také o ochraně životního prostředí, zejména o ochraně moří. Založil také Thor Heyerdahl International Maritime Enviromental Award, jeho jméno nese i letní škola zabývající se ochranou prostředí.
A pokud vás osudy zapáleného přírodovědce zaujaly, máme pro vás i jeden čerstvý filmový tip! Na Severském filmovém podzimu se letos bude vysílat oceňovaný film Kon-Tiki, který pojednává právě o Thorově plavbě na voru. Tak si to nenechte ujít!
Jméno Thora Heyerdahla vám jistě není neznámé. Thor byl norský experimentální archeolog/antropolog, mnohem lépe je ale vystihuje samo slovo dobrodruh. Měl totiž v tomto směru neuvěřitelnou kuráž a nadšení pro věc! Do přírody ho to táhlo už od dětství, volný čas trávil v divočině, v zimě se potuloval po horách. Z lásky k přírodě se dal na studia zoologie, které jej ale příliš nenadchlo, protože mu připadalo statické. A Thor se chtěl rozletět!
Ve 30. letech se svou milou odjel na ostrov Fatu-Hiva s cílem vrátit se k naprosté přirozenosti, „překročit tisíce let, ke způsobu života pravěkého člověka“, což samozřejmě obnášelo i to, že nenosili prakticky žádný oděv a živili se tím, co našli nebo ulovili. A právě tento pobyt v Thorovi probudil zájem o starobylé civilizace a jejich kultury; domorodci z Fatu-Hiva mu totiž vyprávěli o tom, že jejich předci přišli z východu, přes moře. Thor, zaujatý tímto vyprávěním, se tedy ponořil do studia a vytasil se s teorií, že jihoameričtí indiání byli velmi šikovní mořeplavci, kteří při plavbě zdatně využívali mořských proudů a větrů. Vědecká obec ale jeho tvrzení nebrala příliš vážně, a tak se umanutý Thor rozhodl vyzkoušet si to na vlastní pěst a dokázat, že se se svou teorií nemýlí. A tak si milý Thor postavil vor a spolu s dalšími pěti muži vyrazil na nebezpečnou výpravu, kterou všichni považovali za téměř jistou sebevraždu. Navzdory všem ochybnostem výprava úspěšná (vor úspěšně přežil bouři, problematické se nakonec ukázalo přistání), expedice tak vyvolala hotovou senzaci. Výpravu tehdy totiž považovali za takové bláznovství, že posádka musela podepsat lejstra, kde se peruánské námořnictvo zbavuje jakékoliv odpovědnosti. Šest statečných námořníků za přibližně tři měsíce urazilo na poměrně jednoduchém voru asi osm tisíc kilometrů!
Jedné z pozdějších expedic (přesněji druhé expedice na Velikonoční ostrovy) se účastnil i český inženýr Pavel Pavel a pomohl dobrodruhovi s technickou stránkou věci při vyzvdvihování dnes už světoznámých soch.
Thor Heyerdahl hojně přednášel a publikoval články nejen o svých výpravách, ale také o ochraně životního prostředí, zejména o ochraně moří. Založil také Thor Heyerdahl International Maritime Enviromental Award, jeho jméno nese i letní škola zabývající se ochranou prostředí.
A pokud vás osudy zapáleného přírodovědce zaujaly, máme pro vás i jeden čerstvý filmový tip! Na Severském filmovém podzimu se letos bude vysílat oceňovaný film Kon-Tiki, který pojednává právě o Thorově plavbě na voru. Tak si to nenechte ujít!
Obrázek: http://blog.sivletto.com/