Ženy na švédském pracovním trhu decentně v číslech

V jednom z posledních dílů jsme vysílali o rovných příležitostech a zmínili jsme taky ženy na pracovním trhu ve Švédsku. Pokud jste vysílání zmeškali, neplačte a čtěte!

Švédsko je země, jejímž se synonymem se dost často zdá být právě rovnoprávnost. Na to jsou přece Švédi vysazení, proto si přece taky do novin úspěšně závadí androgynní zájmeno hen? Jenomže i takové Švédsko si ke své rovnoprávnosti muselo najít cestu. Že se ženy začaly hlásit o svoje práva koncem 19. století a postupem času tenhle boj nabýval na síle a vlastně ještě pořád neskončil, to asi není třeba zdůrazňovat.

- Nikdo by nebyl radši než já, kdybychom vám mohli zvednout plat!
- Ale jo, byl! Já!
www.aftonbladet.se

Švédsko je takzvaný welfare state, propagující ideu státu jako jednoho velkého společného domova pro všechny. Pokud má takový stát pořádně fungovat a držet se své vize, musí zohledňovat taky ženskou roli. Nepominutelnou úlohu v tomto směru hráli manželé Gunnar a Alva Myrdalovi. Vnímali děti jako budoucí potenciál, pracovní sílu. A aby děti vyrostly v produktivní pracující, je potřeba usnadnit situaci také matkám, protože jejich mateřská úloha má přece státní význam.

Švédsko totiž nebylo nijak zvlášť dotčeno událostmi druhé světové války, a tak mohlo začít exportovat. Jenomže k tomu jsou samozřejmě potřeba pracovní síly. Proto také Švédsko otevřelo hranice a proto také začalo lákat ženy z domácností.

V 50. a 60. letech fungovala půlroční mateřská, k níž ty matky, které zároveň chodily do zaměstnání, dostávaly přídavek za dalších 90 dní. Ženy tak de facto měly motivaci chodit do práce a zároveň nehrozilo, že by tím nějak utrpěla péče o děti. Postupně se začala rozvíjet a formovat idea dvou živitelů rodiny – ženy a muže. V 60. letech se výrazně zvýšil podíl žen na pracovním trhu v porovnání s minulostí. A v roce 1971 bylo zavedeno dvojité, separátní danění. To byl další krok k tomu, aby stát motivoval ženy ke vstupu na pracovní trh. Pokud totiž žena zůstala doma, musel muž pracovat s přesčasy, aby obě dvě daně zvládl. Pokud chodili oba dva do práce, bylo pro ně mnohem jednodušší se s daněmi nějak poprat. V té době taky začalo vznikat množství různých“domovů“: domovy pro staré lidi, školky (pracující matky musely někam umístit svoje děti). Spolu se zavedením zmíněné daně a zavedením rodičovské a mateřské dovolené se jednalo o ty nejzásadnější právní změny na poli pracovním, změny k dobrému, samozřejmě.

Situace ovšem ani teď není až tak černobílá, byť v porovnání s možnostmi české ženy je na tom ta švédská báječně. Ženu totiž bude asi vždycky trochu brzdit všeobecný předsudek a očekávání, že jednou bude chtít mít děti a tím pádem klesne její produktivní hodnota. Švédsjé ženy prý v průměru vydělávají asi o 15 % méně z toho, co na stejném postu vydělává muž. Tím pádem i ženy ve Švédsku vydělávají méně. Typicky ženským odvětvími na švédském pracovním trhu je zdravotnictví, ošetřovatelství a domácí péče, učitelství, účetnictví a různé administrativní pozice typu sekretářky (pro zajímavost - tuto pozici zastávají asi 3 % mužů). Naprosté minimum žen pracuje v dřevařství (je to pouhé 1 %) a řídí nákladní auta. O něco vyšší počet je jich pak ve stavebním průmyslu. Vyrovnané pozice mají ženy a muži v gastronomii, vyvážené množství žen a mužů pracuje jako doktoři a vysokolští profesoři.

Zkrátka a dobře proto, že pracují v méně vydělávajících sektorech, a také proto, že často pracují na zkrácený úvazek – z rodinných důvodů. Mnohem častěji odcházejí na rodičovskou dovolenou (na rodičovskou odchází průměrně asi 24 % mužů), což příjem taky poněkud zkrouhne. Je zajímavé, že v roce 2000 sdílela rodičovskou dovolenou asi 4 % rodičů, v roce 2013 už to bylo celých 13 %. Tato statistika pak dobře koresponduje s překvapením a nadšením české ženy, která ve Švédsku za den potká několik mužů tlačících kočárek s miminkem.

Na závěr tohoto lehce statistického příspěvku ještě dodejme, že v Norsku je uzákoněno, že ve vedení firem musí být zastoupeno aspoň 40 % žen. Švédsko tuto otázku ještě tak docela nevyřešilo. ale je častým bodem volebních kampaní. Tak směle do toho, Švédi!

O životě ve Švédsku očima neŠvédů

Ano, neuvěřitelné se stává skutečností a máme tu další příspěvek z kategorie severskostí. Taky vás vždycky zajímalo, jaké by to bylo přesídlit nahoru natrvalo, ne jen na prázdniny? Než začnete balit svoje väskor, tak si pročtěte blogy lidí, kteří totéž provedli už před vámi. Občas se zasmějete, občas budete možná trochu v rozpacích.

www.keywordpicture.com 

Začneme stránkou, kterou jsme už zmiňovali v jednom z našich podzimních vysílání - Why I left Sweden. Web spíš pro ty z vás, které zajímají politické, ekonomické i společenské vědy; není to zkrátka typický blog. Mottem jest Telling non-Swedes that Swedes never were told. Zajímavý je třeba jeden z pohledů na welfare state v poměrně aktuálním článku z konce ledna.

Teď zase na chvíli veseleji. Bloger, pocházející z Ameriky, tvořící stránky Lost in Stockholm vtipně glosuje svoje švédské poznatky. Chcete vědět, jak se randí se Švédkami? Udělat si obrázek o zábavných švédských výrazech? Nebo si ujasnit, co přesně se vám na Švédsku nelíbí, i když ho jinak bezmezně zbožňujete? Tak šup na blog!

Swedish Freak píše blog podobného ražení. Dozvíte se tu například, jak si zařídit byt hezky švédsky, aniž byste kvůli tomu museli do Ikea. Jestli vás vždycky zajímalo, proč jsou domky ve Švédsku červené, máte konečně šanci to zjistit. No a protože Švédi rádi jí a my taky, tak jsme vděčni i za gurmánské okénko. Ovšem pokud byste si chtěli počíst o švédském pečení česky, koukněte na Děvče u plotny!

U jídla ještě chvíli zůstaňme. Autorkou blogu Swede and Sour Kitchen je dáma, která se před třemi lety přestěhovala do Švédska, a cvičí si svou švédštinu tak, že píše o švédské kuchyni a přidává na svůj blog recepty. Stránky jsou švédsko-anglicky, takže se nic nebojte a směle čtěte a kuchtěte!

Meg se pro změnu do Švédska provdala, a tak teď píše na Something Swedish! o tom, jaké to je se sžívat s novou kulturou a být manželkou! Američanka Meg se se svým manželem seznámila díky online hře. Zjistili, že se mají rádi, a tak se milá Meg přestěhovala do Švédska.

Blogů o životě v jiné zemi je spousta. Jaké máte rádi a čtete vy? :)

Pracovní migrace ve Švédsku

Je všeobecně známo, že obyvatelstvo ve venkovských a periferních regionech se „ztrácí“. Je to dáno měnící se demografickou strukturou, především nízkou porodností, což vede ke smršťování měst. Lidé se stěhují do velkých měst kvůli vzdělání, práci či prostě kvůli městskému způsobu života. A jak to vlastně vypadá v severní části Švédska, za polárním kruhem? 

Typická kirunská rodinka? Kdoví.

Ne na jih, ale na sever. Pracovat!

Pracovat musíme, ať už se nám chce, nebo ne. Jako fanoušci Severu jste už určitě taky uvažovali nad tím, že byste si prostě sbalili svých pět švestek a odjeli za polární září. Jenže jak na to? Bude to opravdu tak jednoduché?

Ono to vlastně vůbec tak těžké není, alespoň co se týče různých byrokratických povinností. Vystačíte si s platným pasem, průkazem totožnosti a hlavně nezlomitelnou vůlí najít si práci. Pokud neumíte jazyk své cílové země, zkomplikuje vám to logicky situaci a dost možná budete muset obíhat jeden fastfood za druhým. Na druhou stranu ve zdravotnictví a IT-sektoru by nemělo být tak složité něco najít.

O pilulkách na štěstí aneb Když deprese skutečně zaútočí

Říká se často, že na severu je v zimních měsících těžké se nezbláznit. Co s tím dělají domorodci?

Ako si vo Švédsku, resp. v Škandinávii pomôcť, keď vás už nebaví chladné počasie, málo slnečných lúčov a s tým spojené depresie? Jedným z rozšírených prostriedkov sa na severe stali antidepresíva – švédsky „lyckopillren“. Tie sa vo Švédsku objavili už v 50. a 60. rokoch, avšak vykazovali ešte množstvo vedľajších účinkov. Na konci 80. rokov zaznamenal v USA veľký úspech preparát Prozac a netrvalo to dlho kým sa vo Švédsku objavil podobný liek menom Forex, ktorý si získal pevné miesto na trhu.

Za posledných 5 rokov predaj antidepresív výrazne stúpol. V súčasnosti za ne Švédi utrácajú niekoľko miliónov korún ročne. Tieto tabletky (prášky) majú svojich kritikov i obhajcov. Ak nehľadíme na možné vedľajšie účinky: zmeny váhy a poruchy stravovania – tak so stúpajúcim predajom klesol vo Švédsku počet samovrážd. Je tiež nutné dodať, že pri ich užívaní sa odporúčajú návštevy u psychológa alebo terapie.

Možno o niečo nákladnejším spôsobom, ale z dlhodobého hľadiska účinnejším je za slnkom vycestovať. To robí aj stále viac Švédov a počas jarných prázdnin navštevujú destinácie ako Španielsko, Grécko, USA alebo Thajsko.

V chladných mesiacoch nesmiete vo Škandinávii zabúdať na dôležitý vitamín D. Jeho nízke množstvo v tele je momentálne bežné u väčšiny Švédov. Mnohí sa domnievajú, že tento nedostatok môže stáť za zimnými a jarnými únavami/depresiami.

NEJdražší skandinávskosti

... aneb podívejme se cenovkám a pravdě zpříma do očí.

Nejdražšími zeměmi jsou podle očekávání ty skandinávské v čele s Dánskem, následovaným Švédskem a Finskem.

Nálepku „nejdražší země Evropy“ má Dánsko, které se honosí nejen titulem „nejdražší stát Evropy“, ale dokonce i „nejdražší stát světa“. Ve srovnání s ČR očekávejte extrémně vysoké ceny především u jídla a alkoholu. Pivo v Dánsku pořídíte za 150 kč.

Nejdražší známky na dopisy. Nejdražší poštovní služby ve světě má Norsko, známka na psaní tu stojí v přepočtu 31,50 Kč. Cena v sobě zahrnuje klesající zájem o písemnou korespondenci, ale také velké vzdálenosti mezi jednotlivými sídly. Norsko patří mezi země, kde je pokles v počtu odeslaných dopisů nejmarkantnější, ale hluboko do kapsy musí sáhnout lidé i ve zbytku Skandinávie.

Téma týdne: Jaké to je být studentem ve Finsku?

Zase zabrousíme zpátky do archivu, opět na téma peníze. O tom, co všechno si může a nemůže dovolit student ve Finsku, nám napsala naše milá hejsansvejsanářka Šárka:)

Nejhorší možné vyjádření nejhoršího možného studentského scénáře

Žít jako zahraniční student v Helsinkách není žádná legrace, Erasmus grant pokryje stěží ubytování, když má člověk štěstí na levný byt, tak i část jídla, ale na nic jiného už většinou moc nezbývá. Kolej tu stojí v přepočtu 10 tisíc korun na měsíc. Pokud si člověk pronajímá pokoj na privátu, vyjde to finančně nastejno. Kolej ve Finsku vypadá tak, že máte svojí garsonku s kuchyňkou a koupelnou úplně pro sebe. Nutno také podotknout, že ve Finsku funguje studentský plat, takže všichni finští studenti dostávají od státu měsíčně něco málo přes deset tisíc korun. A univerzita je samozřejmě zdarma nehledě na to, kolik vám je let.
Jídlo je ve Finsku zhruba dvakrát dražší než u nás. Když se člověk snaží a jí brambory, chleba, cibuli, těstoviny a instantní polévky, řekla bych, že se náklady na jídlo dají srazit na až téměř na české ceny. O poznání dražší jsou například sýry – 150g obyčejného eidamu vyjde na 70 korun. Na samotném cenovém vrcholku si lebedí alkohol. Ve Finsku frčí české pivo a tak se dá ve středně velkém supermarketu najít pivo značky postřižínský švihák, Litovel nebo Rebel. Půllitrová lahev vyjde na 75 českých korun. Vždycky mě nakonec přejde chuť.

Téma týdne: Švédské počasí na vlastní kůži?

Tak zas "pro změnu" tematicky, tentokrát o počasí, zimě a baloňácích. A díky blogerce Janah ze Švédských listů, která nám velkou měrou pomohla!

O severu se toho hodně napovídá – je tam hrozná zima, tma a aby to nebohý Seveřan vůbec přežil, nezbývá mu než požívat množství alkoholu. Jak je to ale doopravdy? 

Janah, snad nejznámější česká blogerka obývající momentálně švédské Örebro, píše, že než se odstěhovala, sama si kladla otázku, jak bude tu tolik obávanou (a asi trochu démizovanou) zimní tmu vůbec zvládat. Přiznává ale, že nakonec to je skutečně jinak, než jak se domnívala. Do Švédska se přistěhovala v době midsommaru, tedy letního slunovratu. Hned zezačátku si tak užila takzvané bílé noci, jev, kdy slunce v podstatě nezapadne a tak jsou noci takové světlé. Janah se o létě vyjadřila takto:

„Už od začátku léta jsem byla celá nesvá, protože mozek mi signalizoval jiné roční období, ale přičítala jsem to bílým nocím. Pak jsem ale zjistila, že slunce tu v létě svítí pod jiným úhlem než v Čechách, asi tak jako u nás na podzim. Slunce prostě nevystoupí tak vysoko nad horizont jako u nás, ale ani tak „hluboko“ nezapadne. Prostě se celý den ochomýtá kolem horizontu.“