Téma týdne: Jaké to je být studentem ve Finsku?

Zase zabrousíme zpátky do archivu, opět na téma peníze. O tom, co všechno si může a nemůže dovolit student ve Finsku, nám napsala naše milá hejsansvejsanářka Šárka:)

Nejhorší možné vyjádření nejhoršího možného studentského scénáře

Žít jako zahraniční student v Helsinkách není žádná legrace, Erasmus grant pokryje stěží ubytování, když má člověk štěstí na levný byt, tak i část jídla, ale na nic jiného už většinou moc nezbývá. Kolej tu stojí v přepočtu 10 tisíc korun na měsíc. Pokud si člověk pronajímá pokoj na privátu, vyjde to finančně nastejno. Kolej ve Finsku vypadá tak, že máte svojí garsonku s kuchyňkou a koupelnou úplně pro sebe. Nutno také podotknout, že ve Finsku funguje studentský plat, takže všichni finští studenti dostávají od státu měsíčně něco málo přes deset tisíc korun. A univerzita je samozřejmě zdarma nehledě na to, kolik vám je let.
Jídlo je ve Finsku zhruba dvakrát dražší než u nás. Když se člověk snaží a jí brambory, chleba, cibuli, těstoviny a instantní polévky, řekla bych, že se náklady na jídlo dají srazit na až téměř na české ceny. O poznání dražší jsou například sýry – 150g obyčejného eidamu vyjde na 70 korun. Na samotném cenovém vrcholku si lebedí alkohol. Ve Finsku frčí české pivo a tak se dá ve středně velkém supermarketu najít pivo značky postřižínský švihák, Litovel nebo Rebel. Půllitrová lahev vyjde na 75 českých korun. Vždycky mě nakonec přejde chuť.

Ještě horší je to, když vyrazíte do baru. V centru Helsinek zaplatíte za půl litru čepovaného piva 7 euro, což jsou skoro dvě stovky. Mimo centrum v nejhorších putykách se dá sehnat i za polovinu, což je opravdu levné.
Minulý měsíc jsem se vydala na víkend do Osla. Již cesta z letiště do centra mě vyšla na pětistovku, což byla polovina ceny mé letenky z Helsinek do Osla. Po příjezdu na hlavní nádraží jsem si za tři stovky zakoupila jednodenní lístek na mhd a pak jsme zašly s kamarádkou na kafe a zákusek a nechaly jsme tam další tři stovky. A tak to šlo celý víkend v Oslu, který mě vyšel na tolik, že jsem se raději pak dva týdny nekoukala na svůj účet. V Norsku vypadají všechny ceny stejně jako u nás v Čechách, problém nastává tehdy, kdy se člověk dozví, že všechno musí vynásobit 3 a půl krát, aby se dozvěděl, kolik jaká věc doopravdy stojí. Na druhou stranu měsíční studentský příspěvek pro každého norského studenta je asi 24 tisíc.
 
Když jsem se po víkendu v Oslu vracela do Helsinek, poprvé za tu dobu, co tu bydlím, jsem si říkala, jak je fajn, se vracet do Finska, kde je to trochu levnější. A abych ještě upřesnila, jak tam lidi můžou žít: porovnáme-li platy finské a české a norské, lidé v Norsku si toho můžou dovolit jednoznačně nejvíce, následuje Finsko a pak až Česko, kde máme rohlíky za dvě koruny.