Kousek švédské poezie aneb Bruno K. Öijer

Možná jste to jméno už slyšeli. Öijer, beatník, zvláštní přednes! A pokud ne, přišla ta správná chvíle na seznámení!

Bruno K. Öijer bohužel do jazyka českého přeložen nebyl. To je věčná škoda, protože tento pán patří rozhodně mezi výrazné poéty severu. To dokládá i řada různých literárních cen - namátkou Bellmanpriset, Sveriges Radios Lyrikpris nebo Carl Emil Englund pris.
Debutoval začátkem 70. let a společně s dalšími tehdy tvořil v rámci básnické družiny Vesuvius, která se vymezovala vůči subjektivismu v poezii a modernismu. Šlo o jakýsi protest proti pomalu nastupující uniformitě v umění, snažili se tedy vnést do soudobého básnictví nové prvky. Bruno K. Öijer je takovou švédskou verzí beatnické poezie.

Na stránkách nakladatelství Wahlström och Windstrand píší o Öijerovi takto:
Extáze, zoufalství, pocit zmaru. Dechberoucí nádhera a zraňující krása. Černý anděl, šaman. To jsou slova, která si může spojit se jménem tohoto věčného rebela. Bruno K. Öijer je dnes ale především básníkem světové úrovně. Moderní klasik s romantickými kořeny.

Věčného rebela si ale nejspíš zapamatujete především díky jeho specifickému způsobu recitace. Öijer hodně dbá na melodickou stránku věci, často protahuje slova, odmlčuje se, čímž jim dodává na naléhavosti. Někdy je způsob jeho přednesu srovnáván s rockem. Inu, posuďte sami! Báseň se jmenuje Du fick aldrig veta.

A pro ty, co tímto jazykem nevládnou a chtěli by mít aspoň trochu představu, o čem báseň je, přikládáme Anežčin překlad :)

Nikdy se nedozvíš
že kdy jsi odešla, spočinul jsem
u tvého otisku v trávě, kde jsi ležela
přejel jsem rukou
po slehlé trávě
a jako bych lpěl a záleželo mi na tvé vzdálenosti víc
než jsem lpěl a záleželo mi na tobě samé
jako by už nic nebylo jako dřív
když ses vrátila
pronikla jsi
narušila jsi sílící bolest
a nikdy se nesmíš dozvědět, jak něžně a přitom rozhodně
jsem promlouval ke tvému stínu na trávě
jako bych už tehdy pro tebe truchlil
jako bych se pokoušel se smířit
s tím, co čeká nás všechny
a že cenou za lidské poznání
je pocit osamění
jenž už od počátku ničí a popírá
víru ve věčnou lásku

Vzpomínka na Alice Babs

Včera kolem poledne zemřela v úzkém rodinném kruhu legendární švédská zpěvačka Alice Babs, píše se dnes ve Švédsku v denním tisku. Odešla prý v klidu a míru, udolala ji Alzheimerova choroba. 

Kdo to ale ta Babs vlastně byla? V českém tisku se o ní dnes nikdo ani nezmínil, alespoň pokud víme, tak si tuto výjimečnou dámu připomeneme.

Téma týdne: O skandinávském, především švédském filmu

Ve vysílání jsme vám slíbili, že všechno, co bylo řečeno, najdete i ve formě písmenkové. Tak tedy...!

 

Když přišli bratři Lumierové s filmem na konci 19. století, netušili, jaký fenomén tím vyvolají. Jejich otec dokonce odmítl přístroj doličný prodat, protože podle něj stejně neměl žádnou komerční hodnotu. To se ale pletl, protože o pár let později se filmu začali věnovat i na severu.

Idoly švédského divadla 19. století aneb O Emilii Högqvist a Christině Nilsson

Ve čtvrtek jsme vám slíbili, že co se nevlezlo do vysílání, si budete moci přečíst zde. Tentokrát jsme byli teatrální, a protože divadlo se pěstovalo i ve věku devatenáctém, onen tajuplný příspěvek se týkal právě toho.


O ŠVÉDSKÉ SCÉNĚ V 19. STOLETÍ
V první polovině 19. století si drželo divadelní monopol Kungliga Teatern, tedy královské divadlo, kde hrály se především muzikály, komedie a operety, oblíbené tehdejší žánry. Když Kungliga Teatern získalo státní podporu, stala se z něj o něco národnější záležitost. Divadlo ale stále trápily finanční problémy; díky tomu, že se scéna často využívala jako místo pro královské oslavy, při příležitosti svateb, jejichž součásti byly i všemožné dramatické perfomance, drželo se divadlo naštěstí nad vodou. Nějakou dobu fungovaly pod jednou střechou obě scény, opera i drama, což nebylo úplně ideální - co vyhovovalo akustice oper, nesedlo tak úplně činohře. K opětovném rozdělení scén došlo až v osmdesátých letech věu devatenáctého.
Ve druhé polovině 19. století pak přichází rozmach švédsky psaného dramatu, objevují se jména jako August Blanch, Henrik Ibsen a pochopitelně August Strindberg.

Drobky o Thoru Heyerdahlovi

Vysílání na téma Přírodní katastrofy je potřeba také odlehčit. O tom, že živly se dají mnohdy zkrotit, společnost mnohokrát přesvědčil nenapravitelný milec dobrodružství, slovutný Thor Heyerdahl. A právě jemu jsme před dvěma týdny věnovali začátek tematického vysílání.

Jméno Thora Heyerdahla vám jistě není neznámé. Thor byl  norský experimentální archeolog/antropolog, mnohem lépe je ale vystihuje samo slovo dobrodruh. Měl totiž v tomto směru neuvěřitelnou kuráž a nadšení pro věc! Do přírody ho to táhlo už od dětství, volný čas trávil v divočině, v zimě se potuloval po horách. Z lásky k přírodě se dal na studia zoologie, které jej ale příliš nenadchlo, protože mu připadalo statické. A Thor se chtěl rozletět!

Ve 30. letech se svou milou odjel na ostrov Fatu-Hiva s cílem vrátit se k naprosté přirozenosti,  „překročit tisíce let, ke způsobu života pravěkého člověka“, což samozřejmě obnášelo i to, že nenosili prakticky žádný oděv a živili se tím, co našli nebo ulovili. A  právě tento pobyt v Thorovi probudil zájem o starobylé civilizace a jejich kultury; domorodci z Fatu-Hiva mu totiž vyprávěli o tom, že jejich předci přišli z východu, přes moře. Thor, zaujatý tímto vyprávěním, se tedy ponořil do studia a vytasil se s teorií, že jihoameričtí indiání byli velmi šikovní mořeplavci, kteří při plavbě zdatně využívali mořských proudů a větrů. Vědecká obec ale jeho tvrzení nebrala příliš vážně,  a tak se umanutý Thor rozhodl vyzkoušet si to na vlastní pěst a dokázat, že se se svou teorií nemýlí. A tak si milý Thor postavil vor a spolu s dalšími pěti muži vyrazil na nebezpečnou výpravu, kterou všichni považovali za téměř jistou sebevraždu. Navzdory všem ochybnostem výprava úspěšná (vor úspěšně přežil bouři, problematické se nakonec ukázalo přistání), expedice tak vyvolala hotovou senzaci. Výpravu tehdy totiž považovali za takové bláznovství, že posádka musela podepsat lejstra, kde se peruánské námořnictvo zbavuje jakékoliv odpovědnosti. Šest statečných námořníků za přibližně tři měsíce urazilo na poměrně jednoduchém voru asi osm tisíc kilometrů!

Jedné z pozdějších expedic (přesněji druhé expedice na Velikonoční ostrovy) se účastnil i český inženýr Pavel Pavel a pomohl dobrodruhovi s technickou stránkou věci při vyzvdvihování dnes už světoznámých soch.

Thor Heyerdahl hojně přednášel a publikoval články nejen o svých výpravách, ale také o ochraně životního prostředí, zejména o ochraně moří. Založil také Thor Heyerdahl International Maritime Enviromental Award, jeho jméno nese i letní škola zabývající se ochranou prostředí.

A pokud vás osudy zapáleného přírodovědce zaujaly, máme pro vás i jeden čerstvý filmový tip! Na Severském filmovém podzimu se letos bude vysílat oceňovaný film Kon-Tiki, který pojednává právě o Thorově plavbě na voru. Tak si to nenechte ujít!

 

Obrázek: http://blog.sivletto.com/ 

Filmový tip: Marie Krøyer (2012)

Jestli si rádi prostřednictvím filmů rozšiřujete kulturní povědomí, pak byste si rozhodně neměli nechat ujít historicko-biografický film ze švédsko-dánské produkce Marie Krøyer. Stačí v pondělí naladit Cinemax2 v 11.00 nebo 3.45.

Rok starý film má na svědomí Bille August, známá to persona severského filmu. Režisér filmů, jako je Pelle Dobyvatel nebo S nejlepšími úmysly, si tentokrát jako námět vybral skutečné osudy malíře Sørena Krøyera, jeho ženy Marie a skladatele Hugo Alfvéna.

Vztah manželů Krøyerových působí na první pohled ideálně. Rodina je to krásná jako z obrázku, umělci se daří. Duševně chorý Søren ale čím dál víc propadá svým běsům a stahuje s sebou i svoji manželku. Marii pomalu dochází síly, život po boku nevyzpytatelného Sørena se stává čím dál víc nesnesitelným - nakonec skončí v psychiatrické léčebně. Aby Marie aspoň na chvíli zapomněla, srovnala se s tím, že Søren už není tím mužem, kterého si brala, odjíždí na pozvání své přítelkyně do Švédska, kde potká skladatele Hugo Alfvéna (jehož mimochodem hraje herec islandského původu Sverrir Gudnasson). Jako by se jí najednou celý svět změnil. Marie má pocit, že konečně našla v životě klid a mír. Trnitá cesta životem ale zdaleka nekončí. Marie totiž kromě musí čelit dobovým konvencím, které tragickému milostnému trojúhelníku moc velké šance na přežití nedávají...

Marie Krøyer je podívaná, která rozhodně stojí za to, tak si to nenechte ujít, pakliže je to aspoň trochu ve vaší moci! :)

Obrázek: www.visitdenmark.se

Podpořme Severský filmový podzim!

Jak jsme už hlásili na facebookové stránce, skandifreaky oblíbený Severský filmový podzim je v ohrožení. Doba krize evidentně stále nepominula, a tak si kulturní nadšenci musejí utahovat opasky čím dál víc. Filmový festival zaměřený na skandinávský film se kvůli odstřihnutí podpory potýká s finančními problémy, ale nevzdává se.
Abychom mohli zase koukat na filmy a trávit podzimní šedivé dny nějak bohulibě, je potřeba osmdesátitisícové částky. Tu se pořadatelé snaží vybrat na této stránce, kde také naleznete podrobnější informace o projektu. Aktuálně mají v kasičce asi desetinu požadované částky.

Každá pomoc se počítá, tak přispějte také! Motivací budiž množství menších a větších odměn typu sobí placka nebo permanentka na festival. Tak do toho! :)

Zprávy z vysílání v květnu

Na severu se pořád něco děje. O čem se psalo a hlásilo v květnu?

Eurovizi vyhrála dánská zpěvačka Emmelie de Forestová
Finále televizní písňové soutěže Eurovize ve švédském Malmö vyhrála favorizovaná Dánka Emmelie de Prestová, která vystupuje bosá, s milostnou písní Only Teardrops. Příští finále Eurovize tak bude hostit Dánsko. Vítězství de Forestové vyvolalo v její vlasti bezbřehé nadšení. Kodaňští fanoušci zpívali Sejren er vor (Vítězství je naše) - stejně jako po senzačním finálovém vítězství Dánska nad Německem na fotbalovém mistrovství Evropy v roce 1992. Extází neustále opakovaného refrénu vítězné písně se otřásaly i vlaky, jimiž se Dánové vraceli z Malmö, vzdáleného jen 16 kilometrů přes úžinu Öresund.

Dvacetiletá Dánka s hlasem připomínajícím Shakiru byla dlouho pokládána za favoritku a byla středem mediálního zájmu i kvůli svému příbuzenskému vztahu s britskou královskou rodinou. Její dědeček byl údajně nemanželským synem krále Eduarda VII., a zpěvačka tak je prapravnučkou bývalé britské královny Viktorie a příbuznou dnešní panovnice Alžběty II.

Koukněte se na to tady a teď:)

Severské seriály, které byste měli vidět ještě v tomto životě

Jestli máte problém s tím, že film vám zprostředkuje jenom krátký vizuální exkurs do Skandinávie, pak vsaďte na seriály. Možná se to nezdá, ale je jich požehnaně, a byť jsou to dost často detektivky, tak neprohloupíte.

Dánský krimi seriál Vražda (Forbrydelsen) doporučují dva ze dvou sobů všem, kteří už jsou unavení neosobními a často těžko uvěřitelnými kriminálkami. Svérázná komisařka Sarah Lund pátrá po vrahovi mladé Nany, jejíž rodiče se musí smířit s tím, že jejich dceru někdo dost nehezkým způsobem připravil o život. Velkým plusem série je fakt, že se děj nezaměřuje na lov pachatele, ale taky na to, jak taková událost ovlivní životy pozůstalých. V hlavní roli uvidíte dánskou hvězdu Sofii Gråbøl, nenechte si to ujít! Série Forbrydelsen má ještě dvě volně navazající pokračování.

 Vizuální vnadidlo k Vraždě (pouze s velkým V).

Na hudební festivaly na sever? Proč ne!

 ...protože bez hudby (a severu) se nedá žít!

V dnešním cestovatelském okénku vám dáme tipy na jarní potažmo letní festivaly, na které byste mohli při návštěvě severu zavítat.

Fanoušci na Night Jazz

Téma týdne: Ach bohové, to počasí!

Co by to bylo za pořad o Skandinávii, kdybychom neproklepli i ty, co v mají počasovém dění prsty? :)

Aegir

Pokud máte v plánu vydat se do Skandinávie na lodi, měli byste před cestou vědět, jaké vyšší síly mohou ovlivnit úspěch či neúspěch vaší cesty.
Na starosti moře má méně známý bůh z rodu Ásů - Aegir, proto je dobré jej vzývat před plavbou o klidné počasí. Aegirova žena se jmenuje Rán a je bohyní moře, bouří a utonulých. Vlastní síť, do které chytá utonulé námořníky. Všichni lidé, kteří se utopí, budou po smrti u ní.

Téma týdne: Ságy

Téma literatury by se neobešlo bez ság. Tak jsme si pro vás tehdy do vysílání připravili i nějaké grundläggande informationer právě o ságách.

Ságy obsahují směs historických básní, mýtů a náboženských bájí a většinou jsou psané v islandštině nebo staré norštině. Většina ság se odehrává v období na pomezí, jak historickém, tak duchovním, mezi pohanstvím a křesťanstvím. Slovo sága znamená „to, co bylo řečeno“.
Tisíce nádherně ručně psaných stránek ságy jsou jedny z nejdůležitějších dokumentů dochovaných ze středověku, jsou schované v tajné kryptě a jsou neustále hlídány strážci ságy.

Ságy jsou jeden z hlavních pramenů, ze kterých čerpají vyznavači Ásatrú. Ásatrú je moderní označení pro dávné severské náboženství a je jedním ze dvou oficiálních náboženství na Islandu.
V moderní literatuře se setkáváme se severskou mytologií v podání J. R. R.Tolkiena, v knize Legenda o Sigurdovi a Gudrún, která vyšla ke konci loňského roku.

Nenechte si ujít Dny evropského filmu!

Hejsan! Jeden svět nestačil, a proto se můžeme zase vrhnout do víru festivalu. Tentokrát jde o Dny evropského filmu probíhající just nu 11.-18. 4. v Praze a následně 19.-25. 4. v Brně. A samozřejmě se to neobejde bez skandinávských filmů. Na co vyrazit?

Na slavnostním zahájení se objeví švédský herec Simon J. Berger, jehož hvězda stoupla zejména díky roli v seriálu Vzhůru do boje! Pražští skandifreaks by si to neměli nechat ujít.

Téma Literatura: Filmové adaptace literárních děl

Tématem týdne byla literatura, a protože knihy často slouží jako náměty k adaptaci, shrnuli jsme pro vás několik perliček z nepřeberného množství filmů. Pokud budete mít večer dlouho chvíli, zkuste nějakou filmovou švédskost!:)

Literatura a film jdou ruku v ruce. I severská literatura se několikrát promítla do filmového světa. Už jenom takové téma Strindberg je snad nevyčerpatelnou studnicí bezpočtu námětů, ať už jde o životní osudy, které můžete sledovat v osmdesátkovém seriálu Strindberg: Ett liv, nebo rozličné filmové adaptace, jako je Strindbergova Slečna Julie z roku 1951. Ale pěkně po pořádku.

Pakliže pasete hlavně po informacích o životě páně Strindberga, určitě byste neměli vynechat již zmíněnou šestidílnou sérii Strindberg: Ett liv z roku 1985. V hlavní roli uvidíte Thommyho Berggrena, který se mimochodem představil i v jiné adaptaci literárního díla – Gösta Berling Saga z pera Selmy Lagerlöf. Mihne se tam i jeden z nejznámějších švédských herců současnosti Stellan Skarsgård. Mimochodem, scénář k této minisérii napsal Per Olov Enqvist, jehož vám jistě taky není úplně neznámé. Filmy jakkoliv spjaté s tematikou Strindberg se točí prakticky neustále a jedním z posledních je další adaptace Slečny Julie, která by měla přijít do kin během roku 2014 (ano, ve vysílání jsme udělali chybu:)).

Desetiminutová ukázka z Gösta Berlings Saga, abyste měli nějakou představu o tom, jak asi film působí.

Téma Literatura: Kam za spisovateli?

Jak už vám asi napověděl titulek článek, dnešní týden věnuje Radio R literárnímu tématu. Tak jsme si v cestovatelské rubrice posvítili na místa, kam se za literáty můžete vydat a kde můžete cítit jejich otisk v toku času!

V dnešním cestovatelském okénku se zaměříme na místa, která jsou nějakým způsobem spojena se severskými autory. Začneme u spisovatelů pohádek, a to rovnou asi nejznámější spisovatelkou Astrid Lindgren. V jejím rodném městě, Vimmerby, se nachází pohádkový svět, ve kterém najdete všechny postavy z knih Astrid Lindgren. V tomto pohádkovém městečku se procházíte kolem Villy Villekully či Karkulínově střeše, potkáváte zde bratry Lví srdce, Pipi anebo Ronju se svými loupežníky.
A možná se vám bude hodit i stránka zabývající se tímhle místem, tu najdete tady.

 Vimmerby, rodná hrouda Astrid Lindgren

http://www.svenskaturistforeningen.se/PageFiles/5784/Vimmerby

Téma Peníze: Čím se platí ve Skandinávii a jak to vypadá

Tentokrát jsou tématem týdne Peníze. A abyste měli představu, jak vypadá to, o čem se dnes bude ve vysílání mluvit, připravili jsme vám malého vizuálního průvodce světem sedlar och mynt! Finsko jsme vynechali, neb tam platí eurem od roku 2002, a to už všichni známe a víme, jak vypadá :)

Švédská koruna

Nejčastěji ji lidé jmenují jako kronor, SEK nebo svenska riksdaler. Dnes se se švédskou korunou doplatíte pouze ve Švédsku. Je to sedmá nejnakupovanější měna na světě. Přibližně od roku 2015 budou v oběhu nové bankovky. Na dvacetikoruně tak uvidíte třeba Astrid Lindgren, na dvoustovce Bergmana, na tisícovce Daga Hammarskjölda...

Další informace najdete na stránkách SEK nebo Riksbank.

 20 SEK - spisovatelka Selma Lagerlöf; 50 SEK - pěvkyně Jenny Lind; 100 SEK - přírodozpytec Carl von Linné; 500 SEK - Karl XI.;1000 SEK - Gustav Vasa

Skandinávské filmy na filmovém festivalu Jeden svět

Nějak se nám ty festivaly rozjely! Jeden svět vám ovšem ukáže pohled do jiných, skutečných míst prostřednictvím všemožných dokumentů. A co by to bylo za festival o lidských právech, kdyby se tam neobjevily i nějaké ty severské dokumenty, ať už na ožehavé téma Breivik, nebo muslimské ženy ve vězení.
Další užitečné informace zjistíte zde: http://www.jedensvet.cz/, tam najdete i trailery a rozšířené synapse filmů:)

Takže kdy?
18.-26. března v Brně na rozličných místech - v kině Art, sálu Břetislava Bakaly, Hadivadle a Uměleckoprůmyslovém muzeu.

Za kolik?
Chudí studenti přichází o argument, proč nejít - cena vstupenky je 80 korun; pokud si koupíte Kartu diváka v hodnotě 120 korun, budete mít vstupenky na filmy za polovic.

A teď to nejdůležitější - co?

Téma týdne: Hrdinská svatá trojice Dag Hammarskjöld, Raoul Wallenberg a Alva Myrdalová

Minulý týden se odehrával v hrdinském duchu a byť bylo těžké vybrat, nakonec se ve vysílání objevili dva držitelé Nobelovy ceny za mír Dag Hammarskjöld a Alva Myrdalová a také zachránce židů Raoul Wallenberg. Jenom vysypat jména ale nestačí, takže pokud jste hejsan-svejsaní vysílání prošvihli, máte možnost si to vynahradit:)

Dag Hammarskjöld byl jednou z  nejvýznamnějších švédských poválečných osobností a je dodnes uznávanou diplomatickou ikonou. Tento ekonom, diplomat, spisovatel, básník a generální tajemník OSN v  letech 1953–1961 se snažil o zachování světového míru. Aktivitu prokazoval již během druhé světové války, ale především pak po ní.
Do politické sféry se poprvé dostal v  roce 1936, kdy byl jmenován náměstkem ministra financí. Spolu se svým bratrem (Bo Hammarskjöld) vypracovali dokonce návrh, který dal vzniknout švédskému sociálně-politickému univerzalistickému modelu. Po zahájení 2. světové války se Hammarskjöld velmi angažoval v  norském protinacistickém odboji, a dokonce z  Londýna zařídil válečné úvěry pro exilovou norskou vládu. Tento čin vyžadoval diplomatické umění, aby nedošlo k odplatě ze strany Německa vůči Norsku. V roce 1953 byl Valným shromážděním zvolen generálním tajemníkem OSN. Fakt, že byl zvolen hlasy 57 zemí z celkového počtu 60, svědčí o jeho popularitě po celém světě. Pro své vyjednávání se snažil využívat politiku preventivní diplomacie. Jedním z  hlavních Hammarskjöldových úspěchů se stal akt, ve kterém prosadil přijetí rezoluce vyzývající k  ukončení bojů mezi Egyptem a aliancí Británie, Francie a Izraele. Posledním Hammarskjöldovým aktem angažovanosti v  boji za lidská práva a světový mír byla snaha o udržení míru v  Belgickém Kongu (Zaire). Za jeho činy mu v  roce 1961 byla posmrtně udělena Nobelova cena míru.

Téma týdne: Kdo letos získal Nobelovu cenu?

Nobelova cena je ocenění každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti. 

V současné době se uděluje v následujících oborech: fyzika, chemie, fyziologie a medicína, literatura, mír; dále se také uděluje Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela, běžně označovaná jako „Nobelova cena za ekonomii“. Nobelova cena se uděluje každoročně od roku 1901 na základě poslední vůle švédského vědce a průmyslníka Alfreda Nobela, vynálezce dynamitu. Ve všech oblastech, v nichž se uděluje, je považována za nejprestižnější ocenění. Každý držitel Nobelovy ceny má kromě medaile a diplomu nárok také na finanční odměnu, která v současnosti činí 8 miliónů švédských korun (cca 23 miliónů českých korun).