Vysílání nabité hudbou a informacemi o Skandinávii každý čtvrtek v sudém týdnu od 18 hodin na www.radior.cz! Další vysílání již 17. května! ARCHIV VYSÍLÁNÍ zde!
Ve vysílání jsme vám slíbili, že
všechno, co bylo řečeno, najdete i ve formě písmenkové. Tak tedy...!
Když přišli bratři Lumierové s
filmem na konci 19. století, netušili, jaký fenomén tím
vyvolají. Jejich otec dokonce odmítl přístroj doličný prodat,
protože podle něj stejně neměl žádnou komerční hodnotu. To se
ale pletl, protože o pár let později se filmu začali věnovat i
na severu.
Ve čtvrtek jsme vám slíbili, že co se nevlezlo do vysílání, si budete moci přečíst zde. Tentokrát jsme byli teatrální, a protože divadlo se pěstovalo i ve věku devatenáctém, onen tajuplný příspěvek se týkal právě toho.
O ŠVÉDSKÉ SCÉNĚ V 19. STOLETÍ
V první polovině 19. století si drželo divadelní monopol Kungliga Teatern, tedy královské divadlo, kde hrály se především muzikály, komedie a operety, oblíbené tehdejší žánry. Když Kungliga Teatern získalo státní podporu, stala se z něj o něco národnější záležitost. Divadlo ale stále trápily finanční problémy; díky tomu, že se scéna často využívala jako místo pro královské oslavy, při příležitosti svateb, jejichž součásti byly i všemožné dramatické perfomance, drželo se divadlo naštěstí nad vodou. Nějakou dobu fungovaly pod jednou střechou obě scény, opera i drama, což nebylo úplně ideální - co vyhovovalo akustice oper, nesedlo tak úplně činohře. K opětovném rozdělení scén došlo až v osmdesátých letech věu devatenáctého. Ve druhé polovině 19. století pak přichází rozmach švédsky psaného dramatu, objevují se jména jako August Blanch, Henrik Ibsen a pochopitelně August Strindberg.
Vysílání na téma Přírodní katastrofy je potřeba také odlehčit. O tom, že živly se dají mnohdy zkrotit, společnost mnohokrát přesvědčil nenapravitelný milec dobrodružství, slovutný Thor Heyerdahl. A právě jemu jsme před dvěma týdny věnovali začátek tematického vysílání.
Jméno Thora Heyerdahla vám jistě není neznámé. Thor byl norský experimentální archeolog/antropolog, mnohem lépe je ale vystihuje samo slovo dobrodruh. Měl totiž v tomto směru neuvěřitelnou kuráž a nadšení pro věc! Do přírody ho to táhlo už od dětství, volný čas trávil v divočině, v zimě se potuloval po horách. Z lásky k přírodě se dal na studia zoologie, které jej ale příliš nenadchlo, protože mu připadalo statické. A Thor se chtěl rozletět!
Ve 30. letech se svou milou odjel na ostrov Fatu-Hiva s cílem vrátit se k naprosté přirozenosti, „překročit tisíce let, ke způsobu života pravěkého člověka“, což samozřejmě obnášelo i to, že nenosili prakticky žádný oděv a živili se tím, co našli nebo ulovili. A právě tento pobyt v Thorovi probudil zájem o starobylé civilizace a jejich kultury; domorodci z Fatu-Hiva mu totiž vyprávěli o tom, že jejich předci přišli z východu, přes moře. Thor, zaujatý tímto vyprávěním, se tedy ponořil do studia a vytasil se s teorií, že jihoameričtí indiání byli velmi šikovní mořeplavci, kteří při plavbě zdatně využívali mořských proudů a větrů. Vědecká obec ale jeho tvrzení nebrala příliš vážně, a tak se umanutý Thor rozhodl vyzkoušet si to na vlastní pěst a dokázat, že se se svou teorií nemýlí. A tak si milý Thor postavil vor a spolu s dalšími pěti muži vyrazil na nebezpečnou výpravu, kterou všichni považovali za téměř jistou sebevraždu. Navzdory všem ochybnostem výprava úspěšná (vor úspěšně přežil bouři, problematické se nakonec ukázalo přistání), expedice tak vyvolala hotovou senzaci. Výpravu tehdy totiž považovali za takové bláznovství, že posádka musela podepsat lejstra, kde se peruánské námořnictvo zbavuje jakékoliv odpovědnosti. Šest statečných námořníků za přibližně tři měsíce urazilo na poměrně jednoduchém voru asi osm tisíc kilometrů!
Jedné z pozdějších expedic (přesněji druhé expedice na Velikonoční ostrovy) se účastnil i český inženýr Pavel Pavel a pomohl dobrodruhovi s technickou stránkou věci při vyzvdvihování dnes už světoznámých soch.
Thor Heyerdahl hojně přednášel a publikoval články nejen o svých výpravách, ale také o ochraně životního prostředí, zejména o ochraně moří. Založil také Thor Heyerdahl International Maritime Enviromental Award, jeho jméno nese i letní škola zabývající se ochranou prostředí.
A pokud vás osudy zapáleného přírodovědce zaujaly, máme pro vás i jeden čerstvý filmový tip! Na Severském filmovém podzimu se letos bude vysílat oceňovaný film Kon-Tiki, který pojednává právě o Thorově plavbě na voru. Tak si to nenechte ujít!
Jestli si rádi prostřednictvím filmů rozšiřujete kulturní povědomí, pak byste si rozhodně neměli nechat ujít historicko-biografický film ze švédsko-dánské produkce Marie Krøyer. Stačí v pondělí naladit Cinemax2 v 11.00 nebo 3.45.
Rok starý film má na svědomí Bille August, známá to persona severského filmu. Režisér filmů, jako je Pelle Dobyvatel nebo S nejlepšími úmysly, si tentokrát jako námět vybral skutečné osudy malíře Sørena Krøyera, jeho ženy Marie a skladatele Hugo Alfvéna.
Vztah manželů Krøyerových působí na první pohled ideálně. Rodina je to krásná jako z obrázku, umělci se daří. Duševně chorý Søren ale čím dál víc propadá svým běsům a stahuje s sebou i svoji manželku. Marii pomalu dochází síly, život po boku nevyzpytatelného Sørena se stává čím dál víc nesnesitelným - nakonec skončí v psychiatrické léčebně. Aby Marie aspoň na chvíli zapomněla, srovnala se s tím, že Søren už není tím mužem, kterého si brala, odjíždí na pozvání své přítelkyně do Švédska, kde potká skladatele Hugo Alfvéna (jehož mimochodem hraje herec islandského původu Sverrir Gudnasson). Jako by se jí najednou celý svět změnil. Marie má pocit, že konečně našla v životě klid a mír. Trnitá cesta životem ale zdaleka nekončí. Marie totiž kromě musí čelit dobovým konvencím, které tragickému milostnému trojúhelníku moc velké šance na přežití nedávají...
Marie Krøyer je podívaná, která rozhodně stojí za to, tak si to nenechte ujít, pakliže je to aspoň trochu ve vaší moci! :)
Venku je trochu pošmourno a to by jednoho mohlo trochu rozladit. Když si ale upečete chokladrutor a k tomu si dáte hrnek dobré kávy, máte jistou naději, že vás čerstvě naplavený endorfin a kofein uchrání podzimního smutku.
Na přibližně 30 kousků potřebujete:
200 g másla
2 dl (asi 180 g) krystalového cukru
2 dl (asi 150 g) třtinového cukru
4 vejce
4 dl (240 g) mouky
1 dl (asi 40 g) kakaa
1 a 1/2 kávové lžičky prášku do pečiva
2 kávové lžičky vanilkového cukru
špetku soli
A na posypku:
nadrcené oříšky, pistácie (každého stačí asi 60 g) a asi 75 g nastrouhané bílé čokolády
A co teď s tím?
smíchejte mírně rozehřáté máslo s krystalovým a třtinovým cukrem a důkladně propracujte
během procesu přidejte vejce
sesypte si dohromady mouku, kakao, prášek do pečiva, vanilkový cukr a špetku soli
důkladně si to všechno promíchejte, dokud nevznikne hladké těsto
nalijte těsto na plech s pečicím papírem, rovnoměrně rozetřete a posypte oříšky
vložte do trouby, pečte přibližně 25 minut (losi ale z vlastní zkušenosti doporučují neustále u trouby stát, neb každá trouba peče jinak)
nakonec posypte čokoládou, nakrájejte na kostky a radujte se ze života i chokladrutor
Obrázek pochází z blogu šikovné Emilie: http://emiliesskafferi.blogg.se/
Možná jste už ani nedoufali, ale nezoufejte, neposední losové se k nám opět vrací. Vysílat budeme poprvé už pozítří, tedy 3. října v 17:00 na stanici Radio R.
Tentokrát k nám na návštěvu přijde Jája, která strávila rok ve Švédsku jako dobrovolnice. Co taková práce obnáší? Co Jáju nejvíc překvapilo a kam se všude podívala? Pokud máte sami nějaké otázky, sem s nimi a my se zeptáme. A hlavně se ve čtvrtek nezapomeňte správně naladit ;)
Jak jsme už hlásili na facebookové stránce, skandifreaky oblíbený Severský filmový podzim je v ohrožení. Doba krize evidentně stále nepominula, a tak si kulturní nadšenci musejí utahovat opasky čím dál víc. Filmový festival zaměřený na skandinávský film se kvůli odstřihnutí podpory potýká s finančními problémy, ale nevzdává se. Abychom mohli zase koukat na filmy a trávit podzimní šedivé dny nějak bohulibě, je potřeba osmdesátitisícové částky. Tu se pořadatelé snaží vybrat na této stránce, kde také naleznete podrobnější informace o projektu. Aktuálně mají v kasičce asi desetinu požadované částky.
Každá pomoc se počítá, tak přispějte také! Motivací budiž množství menších a větších odměn typu sobí placka nebo permanentka na festival. Tak do toho! :)
Na severu se pořád něco děje. O čem se psalo a hlásilo v květnu?
Eurovizi vyhrála dánská zpěvačka Emmelie de Forestová
Finále
televizní písňové soutěže Eurovize ve švédském Malmö vyhrála
favorizovaná Dánka Emmelie de Prestová, která vystupuje bosá, s
milostnou písní Only Teardrops. Příští finále Eurovize tak bude hostit
Dánsko. Vítězství de Forestové vyvolalo v její vlasti bezbřehé nadšení.
Kodaňští fanoušci zpívali Sejren er vor (Vítězství je naše) - stejně
jako po senzačním finálovém vítězství Dánska nad Německem na fotbalovém
mistrovství Evropy v roce 1992. Extází neustále opakovaného refrénu
vítězné písně se otřásaly i vlaky, jimiž se Dánové vraceli z Malmö,
vzdáleného jen 16 kilometrů přes úžinu Öresund.
Dvacetiletá
Dánka s hlasem připomínajícím Shakiru byla dlouho pokládána za
favoritku a byla středem mediálního zájmu i kvůli svému příbuzenskému
vztahu s britskou královskou rodinou. Její dědeček byl údajně
nemanželským synem krále Eduarda VII., a zpěvačka tak je prapravnučkou
bývalé britské královny Viktorie a příbuznou dnešní panovnice Alžběty
II.
Je všeobecně známo, že obyvatelstvo ve venkovských a periferních
regionech se „ztrácí“. Je to dáno měnící se demografickou strukturou,
především nízkou porodností, což vede ke smršťování měst. Lidé se stěhují
do velkých měst kvůli vzdělání, práci či prostě kvůli městskému způsobu
života. A jak to vlastně vypadá v severní části Švédska, za polárním
kruhem?
V jednom z posledních dílů jsme se zaměřili na cestování. Cestování se občas neobejde bez stopu a nějakého risku. A stop ve Švédsku se neobejde bez dálnice E4...
Dnešní cestovatelský příspěvek je věnován spíše dobrodružnějším
povahám, protože vám představíme trasu silnice E4, která vede takřka
napříč celým Švédskem. A co že je na této silnici tak zajímavé? Je přímo
jak stvořená pro stopaře! Takže pokud holdujete tomuto způsobu
cestování, bedlivě nastražte uši. Silnice E4 je dlouhá 1 590 km a začíná
ve finském městě Torneå, které leží na samém severním cípu Botnického
zálivu. Odtud silnice vede do Švédska a lemuje jeho západní pobřeží.
Vede městy jako Luleå, Umeå, Gävle, Uppsala, Stockholm, Jönköping. Svou
štreku končí v Helsinborgu. Sami tedy vidíte, že tato silnice má opravdu
co nabídnout. Například v univerzitním městě Umeå můžete okusit silnou
kulturní atmosféru, jelikož toto město je vyhlášeno pro rok 2014 jako
Evropské hlavní město kultury. Uppsalu a Stockholm představovat
nemusíme. Ve městě Jönköping se můžete zchladit ve druhém největším
jezeru Švédska – Vättern. V přístavním městě Helsinborg, které je
mimochodem druhé nejstarší švédské město, se pokocháte středověkou
atmosférou. Tak už vyrážíte? Přejeme vám šťastnou cestu!
Jestli máte problém s tím, že film vám
zprostředkuje jenom krátký vizuální exkurs do Skandinávie, pak
vsaďte na seriály. Možná se to nezdá, ale je jich požehnaně, a
byť jsou to dost často detektivky, tak neprohloupíte.
Dánský krimi seriál Vražda (Forbrydelsen)
doporučují dva ze dvou sobů všem, kteří už jsou unavení
neosobními a často těžko uvěřitelnými kriminálkami. Svérázná
komisařka Sarah Lund pátrá po vrahovi mladé Nany, jejíž rodiče
se musí smířit s tím, že jejich dceru někdo dost nehezkým
způsobem připravil o život. Velkým plusem série je fakt, že se
děj nezaměřuje na lov pachatele, ale taky na to, jak taková
událost ovlivní životy pozůstalých. V hlavní roli uvidíte
dánskou hvězdu Sofii Gråbøl,nenechtesitoujít!SérieForbrydelsenmáještědvěvolněnavazajícípokračování.
Pracovat musíme, ať už se nám chce, nebo ne. Jako fanoušci Severu jste už určitě taky uvažovali nad tím, že byste si prostě sbalili svých pět švestek a odjeli za polární září. Jenže jak na to? Bude to opravdu tak jednoduché?
Ono to vlastně vůbec tak těžké není, alespoň co se týče různých byrokratických povinností. Vystačíte si s platným pasem, průkazem totožnosti a hlavně nezlomitelnou vůlí najít si práci. Pokud neumíte jazyk své cílové země, zkomplikuje vám to logicky situaci a dost možná budete muset obíhat jeden fastfood za druhým. Na druhou stranu ve zdravotnictví a IT-sektoru by nemělo být tak složité něco najít.
Říká se často, že na severu je v zimních měsících těžké se nezbláznit. Co s tím dělají domorodci?
Ako si vo Švédsku, resp. v Škandinávii pomôcť, keď vás už nebaví chladné počasie, málo slnečných lúčov a s tým spojené depresie? Jedným z rozšírených prostriedkov sa na severe stali antidepresíva – švédsky „lyckopillren“. Tie sa vo Švédsku objavili už v 50. a 60. rokoch, avšak vykazovali ešte množstvo vedľajších účinkov. Na konci 80. rokov zaznamenal v USA veľký úspech preparát Prozac a netrvalo to dlho kým sa vo Švédsku objavil podobný liek menom Forex, ktorý si získal pevné miesto na trhu.
Za posledných 5 rokov predaj antidepresív výrazne stúpol. V súčasnosti za ne Švédi utrácajú niekoľko miliónov korún ročne. Tieto tabletky (prášky) majú svojich kritikov i obhajcov. Ak nehľadíme na možné vedľajšie účinky: zmeny váhy a poruchy stravovania – tak so stúpajúcim predajom klesol vo Švédsku počet samovrážd. Je tiež nutné dodať, že pri ich užívaní sa odporúčajú návštevy u psychológa alebo terapie.
Možno o niečo nákladnejším spôsobom, ale z dlhodobého hľadiska účinnejším je za slnkom vycestovať. To robí aj stále viac Švédov a počas jarných prázdnin navštevujú destinácie ako Španielsko, Grécko, USA alebo Thajsko.
V chladných mesiacoch nesmiete vo Škandinávii zabúdať na dôležitý vitamín D. Jeho nízke množstvo v tele je momentálne bežné u väčšiny Švédov. Mnohí sa domnievajú, že tento nedostatok môže stáť za zimnými a jarnými únavami/depresiami.
Co by to bylo za pořad o Skandinávii, kdybychom neproklepli i ty, co v mají počasovém dění prsty? :)
Aegir
Pokud máte v plánu vydat se do Skandinávie na lodi, měli byste před cestou vědět, jaké vyšší síly mohou ovlivnit úspěch či neúspěch vaší cesty. Na starosti moře má méně známý bůh z rodu Ásů - Aegir, proto je dobré jej vzývat před plavbou o klidné počasí. Aegirova žena se jmenuje Rán a je bohyní moře, bouří a utonulých. Vlastní síť, do které chytá utonulé námořníky. Všichni lidé, kteří se utopí, budou po smrti u ní.
... aneb podívejme se cenovkám a pravdě zpříma do očí.
Nejdražšími zeměmi jsou podle očekávání ty skandinávské v čele s Dánskem, následovaným Švédskem a Finskem.
Nálepku „nejdražší země Evropy“ má Dánsko, které se honosí nejen titulem „nejdražší stát Evropy“, ale dokonce i „nejdražší stát světa“. Ve srovnání s ČR očekávejte extrémně vysoké ceny především u jídla a alkoholu. Pivo v Dánsku pořídíte za 150 kč.
Nejdražší známky na dopisy. Nejdražší poštovní služby ve světě má Norsko, známka na psaní tu stojí v přepočtu 31,50 Kč. Cena v sobě zahrnuje klesající zájem o písemnou korespondenci, ale také velké vzdálenosti mezi jednotlivými sídly. Norsko patří mezi země, kde je pokles v počtu odeslaných dopisů nejmarkantnější, ale hluboko do kapsy musí sáhnout lidé i ve zbytku Skandinávie.
V peněžitém tématu jsme samozřejmě nemohli vynechat ani nějaké ty destinace s určitou hodnotou, ať už finanční, nebo kulturní. Tak kam že to pojedete na prázdniny?
V dnešním cestovatelském okénku se budeme věnovat překvapivě ne ani tak nejdražším, ale spíše nejzajímavějším místům na ubytování ve Skandinávii. Jako první si představíme hotel na stromech, tzv. Treehotel ve Švédsku. Tento unikátní hotel se nachází asi 100 km severně od švédského města Luleå. Hlavní myšlenkou hotelu je skloubit přírodu, ekologické hodnoty, komfort, moderní design a dobrodružství. Treehotel byl inspirovaný filmem „The Tree Lover“ režiséra Jonase Selberga Augustsena. Je to příběh tří mužů z města, kteří se chtějí vrátit ke svým kořenům tím, že postaví dům na stromě.
Téma literatury by se neobešlo bez ság. Tak jsme si pro vás tehdy do vysílání připravili i nějaké grundläggande informationer právě o ságách.
Ságy obsahují směs historických básní, mýtů a náboženských bájí a většinou jsou psané v islandštině nebo staré norštině. Většina ság se odehrává v období na pomezí, jak historickém, tak duchovním, mezi pohanstvím a křesťanstvím. Slovo sága znamená „to, co bylo řečeno“. Tisíce nádherně ručně psaných stránek ságy jsou jedny z nejdůležitějších dokumentů dochovaných ze středověku, jsou schované v tajné kryptě a jsou neustále hlídány strážci ságy.
Ságy jsou jeden z hlavních pramenů, ze kterých čerpají vyznavači Ásatrú. Ásatrú je moderní označení pro dávné severské náboženství a je jedním ze dvou oficiálních náboženství na Islandu. V moderní literatuře se setkáváme se severskou mytologií v podání J. R. R.Tolkiena, v knize Legenda o Sigurdovi a Gudrún, která vyšla ke konci loňského roku.
Zase zabrousíme zpátky do archivu, opět na téma peníze. O tom, co všechno si může a nemůže dovolit student ve Finsku, nám napsala naše milá hejsansvejsanářka Šárka:)
Nejhorší možné vyjádření nejhoršího možného studentského scénáře
Žít jako zahraniční student v Helsinkách není žádná legrace, Erasmus grant pokryje stěží ubytování, když má člověk štěstí na levný byt, tak i část jídla, ale na nic jiného už většinou moc nezbývá. Kolej tu stojí v přepočtu 10 tisíc korun na měsíc. Pokud si člověk pronajímá pokoj na privátu, vyjde to finančně nastejno. Kolej ve Finsku vypadá tak, že máte svojí garsonku s kuchyňkou a koupelnou úplně pro sebe. Nutno také podotknout, že ve Finsku funguje studentský plat, takže všichni finští studenti dostávají od státu měsíčně něco málo přes deset tisíc korun. A univerzita je samozřejmě zdarma nehledě na to, kolik vám je let. Jídlo je ve Finsku zhruba dvakrát dražší než u nás. Když se člověk snaží a jí brambory, chleba, cibuli, těstoviny a instantní polévky, řekla bych, že se náklady na jídlo dají srazit na až téměř na české ceny. O poznání dražší jsou například sýry – 150g obyčejného eidamu vyjde na 70 korun. Na samotném cenovém vrcholku si lebedí alkohol. Ve Finsku frčí české pivo a tak se dá ve středně velkém supermarketu najít pivo značky postřižínský švihák, Litovel nebo Rebel. Půllitrová lahev vyjde na 75 českých korun. Vždycky mě nakonec přejde chuť.
Tak zas "pro změnu" tematicky, tentokrát o počasí, zimě a baloňácích. A díky blogerce Janah ze Švédských listů, která nám velkou měrou pomohla!
O severu se toho hodně napovídá –
je tam hrozná zima, tma a aby to nebohý Seveřan vůbec přežil,
nezbývá mu než požívat množství alkoholu. Jak je to ale
doopravdy?
Janah, snad nejznámější česká
blogerka obývající momentálně švédské Örebro, píše, že než
se odstěhovala, sama si kladla otázku, jak bude tu tolik obávanou
(a asi trochu démizovanou) zimní tmu vůbec zvládat. Přiznává
ale, že nakonec to je skutečně jinak, než jak se domnívala. Do
Švédska se přistěhovala v době midsommaru, tedy letního
slunovratu. Hned zezačátku si tak užila takzvané bílé noci,
jev, kdy slunce v podstatě nezapadne a tak jsou noci takové světlé.
Janah se o létě vyjadřila takto:
Hejsan! Jeden svět nestačil, a proto se můžeme zase vrhnout do víru festivalu. Tentokrát jde o Dny evropského filmu probíhající just nu 11.-18. 4. v Praze a následně 19.-25. 4. v Brně. A samozřejmě se to neobejde bez skandinávských filmů. Na co vyrazit?
Na slavnostním zahájení se objeví švédský herec Simon J. Berger, jehož hvězda stoupla zejména díky roli v seriálu Vzhůru do boje! Pražští skandifreaks by si to neměli nechat ujít.
Tématem týdne byla literatura, a protože knihy často slouží jako náměty k adaptaci, shrnuli jsme pro vás několik perliček z nepřeberného množství filmů. Pokud budete mít večer dlouho chvíli, zkuste nějakou filmovou švédskost!:)
Literatura a film jdou ruku v ruce. I
severská literatura se několikrát promítla do filmového světa.
Už jenom takové téma Strindberg je snad nevyčerpatelnou studnicí
bezpočtu námětů, ať už jde o životní osudy, které můžete
sledovat v osmdesátkovém seriálu Strindberg: Ett liv, nebo
rozličné filmové adaptace, jako je Strindbergova Slečna Julie z roku 1951.
Ale pěkně po pořádku.
Pakliže pasete hlavně po informacích
o životě páně Strindberga, určitě byste neměli vynechat již
zmíněnou šestidílnou sérii Strindberg: Ett liv z roku 1985. V
hlavní roli uvidíte Thommyho Berggrena, který se mimochodem
představil i v jiné adaptaci literárního díla – Gösta Berling
Saga z pera Selmy Lagerlöf. Mihne se tam i jeden z nejznámějších
švédských herců současnosti Stellan Skarsgård. Mimochodem,
scénář k této minisérii napsal Per Olov Enqvist, jehož vám
jistě taky není úplně neznámé. Filmy jakkoliv spjaté s
tematikou Strindberg se točí prakticky neustále a jedním z
posledních je další adaptace Slečny Julie, která by měla přijít do kin během roku 2014 (ano, ve vysílání jsme udělali chybu:)).
Desetiminutová ukázka z Gösta Berlings Saga, abyste měli nějakou představu o tom, jak asi film působí.
Jak už vám asi napověděl titulek článek, dnešní týden věnuje Radio R literárnímu tématu. Tak jsme si v cestovatelské rubrice posvítili na místa, kam se za literáty můžete vydat a kde můžete cítit jejich otisk v toku času!
V dnešním cestovatelském okénku se zaměříme na místa, která jsou
nějakým způsobem spojena se severskými autory. Začneme u spisovatelů
pohádek, a to rovnou asi nejznámější spisovatelkou Astrid Lindgren. V
jejím rodném městě, Vimmerby, se nachází pohádkový svět, ve kterém
najdete všechny postavy z knih Astrid Lindgren. V tomto pohádkovém
městečku se procházíte kolem Villy Villekully či Karkulínově střeše,
potkáváte zde bratry Lví srdce, Pipi anebo Ronju se svými loupežníky.
A možná se vám bude hodit i stránka zabývající se tímhle místem, tu najdete tady.
Tentokrát jsou tématem týdne Peníze. A abyste měli představu, jak vypadá to, o čem se dnes bude ve vysílání mluvit, připravili jsme vám malého vizuálního průvodce světem sedlar och mynt!Finsko jsme vynechali, neb tam platí eurem od roku 2002, a to už všichni známe a víme, jak vypadá :)
Švédská koruna
Nejčastěji ji lidé jmenují jako
kronor, SEK nebo svenska riksdaler. Dnes se se švédskou korunou
doplatíte pouze ve Švédsku. Je to sedmá nejnakupovanější měna
na světě. Přibližně od roku 2015 budou v oběhu nové bankovky. Na dvacetikoruně tak uvidíte třeba Astrid Lindgren, na dvoustovce Bergmana, na tisícovce Daga Hammarskjölda...
Další informace najdete na stránkách SEK nebo Riksbank.
20 SEK - spisovatelka Selma Lagerlöf; 50 SEK - pěvkyně Jenny Lind; 100 SEK - přírodozpytec Carl von Linné; 500 SEK - Karl XI.;1000 SEK - Gustav Vasa
Nějak se nám ty festivaly rozjely! Jeden svět vám ovšem ukáže pohled do jiných, skutečných míst prostřednictvím všemožných dokumentů. A co by to bylo za festival o lidských právech, kdyby se tam neobjevily i nějaké ty severské dokumenty, ať už na ožehavé téma Breivik, nebo muslimské ženy ve vězení.
Další užitečné informace zjistíte zde: http://www.jedensvet.cz/, tam najdete i trailery a rozšířené synapse filmů:)
Takže kdy?
18.-26. března v Brně na rozličných místech - v kině Art, sálu Břetislava Bakaly, Hadivadle a Uměleckoprůmyslovém muzeu.
Za kolik?
Chudí studenti přichází o argument, proč nejít - cena vstupenky je 80 korun; pokud si koupíte Kartu diváka v hodnotě 120 korun, budete mít vstupenky na filmy za polovic.
Köttbullar neboli masové kuličky jsou takřka synonymem Švédska, takže by bylo hříchem je nezmínit. A navíc, když si je uděláte sami, budete mít jistotu, že v nich neskončil žádný koník:)
A potrénujme švédštinu!
Ingredienser
Ca 50 små köttbullar
1/2 kg nötfärs
1 ägg
2 dl rivet vitt bröd
1 1/2 dl vispgrädde
1 dl kolsyrat vatten
1 msk anjovisspad
1 krm citronpeppar
salt och nymalen vitpeppar
Instruktioner
Blanda ägg, rivebröd. grädde och vatten och låt stå och svälla en stund.
Tillsätt köttfärsen och kryddorna och blanda väl med handen (använd en plasthandske).
Forma små fina bullar och stek i omgångar i rikligt med smör på medelhög värme.
Ät dem ljumna, då kommer smakerna fram bäst. Tillbehören väljer ni själva.
Teoretické juchání nad úžasností severu je sice fajn, ovšem ještě lepší je se na sever přímo vydat. A co byste tam neměli vynechat? Pár tipů už pro vás máme, ale co člověk, to jiné cestovatelské představy. Podělte se s námi o svoje zážitky a tipy;) Na pořadu dne Gotland a Špicberky!
Tématem týdne sice nebyl metal sám o sobě, ale pro mnoho oddaných dlouhovlasých hudebních nadšenců k sobě tento hudební žánr a Skandinávie zcela neodmyslitelně patří. Byla by ostuda metal vynechat metal zrovna ve skandinávsky pojatém týdnu;) A ti, kdo přišli o vysílání, si můžou promasírovat bubínky aspoň teď!
Drsné severské podnebí přispělo ke vzniku hutné hudební řeči – Skandinávie je bezesporu metalovou velmocí. Pojďme si tedy skandinávskou metalovou scénu trochu přiblížit.
Norsko jako kolébka black metalu, reprezentuje celá řada kultovních kapel jako Mayhem, Immortal, Satyricon, Burzum, Emperor, Dimmu Borgir, Gorgoroth atd. Melodičtější a jemnější metalové polohy najdeme u kapel, jako jsou Theatre of Tragedy, Tristania a Sirenia.
Z norské hudební scény vyzvedněme hardrockového a heavymetalového zpěváka Jørna Landeho, který se v hudební branži pohybuje již přes 30 let. Největšího úspěchu dosáhl s německými Masterplan, které bohužel již opustil. Stejně tak je známá jeho sólová kariéra. Byl hostem i několika metalových oper (např. Avantasia nebo Ayreon). Jørn zpívá o epických tématech, otázkách života a smrti a o své upřímné lásce k hudbě. Jeho velkou inspirací je již zesnulý Ronnie James Dio, jemuž věnoval i jednu svou desku.
Minulý týden se odehrával v hrdinském duchu a byť bylo těžké vybrat, nakonec se ve vysílání objevili dva držitelé Nobelovy ceny za mír Dag Hammarskjöld a Alva Myrdalová a také zachránce židů Raoul Wallenberg. Jenom vysypat jména ale nestačí, takže pokudjste hejsan-svejsaní vysílání prošvihli, máte možnost si to vynahradit:)
Dag Hammarskjöld byl jednou z nejvýznamnějších švédských poválečných osobností a je dodnes uznávanou diplomatickou ikonou. Tento ekonom, diplomat, spisovatel, básník a generální tajemník OSN v letech 1953–1961 se snažil o zachování světového míru. Aktivitu prokazoval již během druhé světové války, ale především pak po ní. Do politické sféry se poprvé dostal v roce 1936, kdy byl jmenován náměstkem ministra financí. Spolu se svým bratrem (Bo Hammarskjöld) vypracovali dokonce návrh, který dal vzniknout švédskému sociálně-politickému univerzalistickému modelu. Po zahájení 2. světové války se Hammarskjöld velmi angažoval v norském protinacistickém odboji, a dokonce z Londýna zařídil válečné úvěry pro exilovou norskou vládu. Tento čin vyžadoval diplomatické umění, aby nedošlo k odplatě ze strany Německa vůči Norsku. V roce1953 byl Valným shromážděním zvolen generálním tajemníkem OSN. Fakt, že byl zvolen hlasy 57 zemí z celkového počtu 60, svědčí o jeho popularitě po celém světě. Pro své vyjednávání se snažil využívat politiku preventivní diplomacie. Jedním z hlavních Hammarskjöldových úspěchů se stal akt, ve kterém prosadil přijetí rezoluce vyzývající k ukončení bojů mezi Egyptem a aliancí Británie, Francie a Izraele. Posledním Hammarskjöldovým aktem angažovanosti v boji za lidská práva a světový mír byla snaha o udržení míru v Belgickém Kongu (Zaire). Za jeho činy mu v roce 1961 byla posmrtně udělena Nobelova cena míru.
... aneb v listopadu to bylo trochu genderové problematiky, jedny zásnuby a nějaká ta elektřina.
Švédská princezna Madeleine se zasnoubila s americkým bankéřem
Švédský královský dvůr ve čtvrtek potvrdil, že se princezna Madeleine zasnoubila s americkým bankéřem Chrisem O'Neillem. Královská rodina tak potvrdila zprávu bulvárních listů Aftonbladet a Expressen, které ve čtvrtečním vydání uvedly, že princezna dostala zhruba před měsícem od O'Neilla zásnubní prsten. Zásnuby se uskutečnily v New Yorku, kde pár žije. Třicetiletá Madeleine, kterou před dvěma lety průzkum veřejného mínění označil za sen švédských mužů, již jednou zasnoubená byla, připravovaný sňatek ale zrušila, připomněla agentura DPA. Svatbu s renomovaným švédským právníkem z vysokých společenských kruhů Jonasem Bergströmem odřekla údajně kvůli jeho nevěře.
Nobelova cena je ocenění každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti.
V současné době se uděluje v následujících oborech: fyzika, chemie, fyziologie a medicína, literatura, mír; dále se také uděluje Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela, běžně označovaná jako „Nobelova cena za ekonomii“. Nobelova cena se uděluje každoročně od roku 1901 na základě poslední vůle švédského vědce a průmyslníka Alfreda Nobela, vynálezce dynamitu. Ve všech oblastech, v nichž se uděluje, je považována za nejprestižnější ocenění. Každý držitel Nobelovy ceny má kromě medaile a diplomu nárok také na finanční odměnu, která v současnosti činí 8 miliónů švédských korun (cca 23 miliónů českých korun).
Ani v říjnu nebyla o novinky nouze, tentokrát se dostalo do popředí Dánsko a rozpočet královských rodin.
V Dánsku uprchl z vězení trestanec převlečený za muslimku. Dozorce přelstil tím, že na svobodu odešel oblečený v burce, která zakrývá celé tělo včetně obličeje. Policie ho zatím nechytila, píše na svých internetových stránkách německý magazín Der Spiegel.
Za přibližně 30letým odsouzeným o víkendu přišel jistý muž se ženou, která mu půjčila burku. Oblečený do ní před zraky dozorců z vězení společně se svým mužským návštěvníkem odešel, žena je následovala o něco později.
"Tady lidi udělali chybu," přiznal podle agentury Ritza zástupce odborové organizace dozorců. Podmínky, za jakých vězni mohou přijímat návštěvy, je podle něho třeba přezkoumat.
Podle dánských úřadů není muž na útěku nebezpečný. Policie už o tomto případu předala informace dalším zemím v schengenském prostoru bez hraničních kontrol.
I Hejsan a Svejsan se někdy rádi vrací k tomu, co se stalo, někde o tom slyšeli... A proto pro vás budeme archivovat i naše severské zprávy počínaje zářijovým vysíláním ;)
Nor Knut Erik Hovda – lékař z ústavu toxikologie na univerzitě v Oslu – přivezl do Česka lék fomepizol. Do Česka přivezl 150 ampulí. Norové používají tento lék při léčbě otravy metanolem, lék je ale velmi drahý a Česko na něj nemá prostředky, proto se používá jen v nejnaléhavějších případech.
O zákazu prodeje tvrdého alkoholu v Česku informovala i skandinávská média – například Dagens nyheter ve svém článku zmiňuje počet mrtvých, ale také to, že podle nějakého výzkumu pijí Češi hned po Moldávii nejvíce tvrdého alkoholu na světě.
Že Brnem zrovna hýbe filmový
festival Cinema Mundi, vám jistě neuniklo. Ostatně už jste taky
dostali jeden hejsanovský tip na grónský film Inuk. Jenomže na
Cinema Mundi se toho dá vidět o trochu víc, byť ze severu se zde
objeví pouze čtyři snímky – estonské Houbaření, finská
Očista, grónský Inuk a dánsko-švédská Královská aféra,
která se mimochodem natáčela i u nás, v Česku.
Jednotlivé vstupné vás vyjde na stokorunu, osmdesát, pakliže jste studenti, ZTP nebo senioři. To jde, nemyslíte?:)
A protože názvy filmů mohou být
zavádějící, pojďme si je trochu představit!
Dnes si dáme tradiční švédské pečivo, ve
Švédsku hojně konzumované a prodávané taky balené. Tito takzvaní šneci
si určitě získají vaše chuťové pohárky! :-)
Máme tu pro vás
další pětici typické švédskosti, o kterých byla řeč v jednom ze sobotních
vysílání. Tak se kochejte! Dojde na politiku, auta i společenské hry.
:-)
Olof Palme
Sven Olof Joachim Palme var en kontroversiell statsminister, född 30 januari1927 i Stockholm, död 28 februari1986 i Stockholm,
han var socialdemokratisk partiledare, sedan statsminister. Palme
utbildade sig till jurist och blev riksdagsledamot. Innan han tillträdde
posten som statsminister var han statsråd, därefter bland annat
kommunikationsminister och utbildningsminister. Palme var en
kontroversiell politiker vars person dominerade svensk politik, och hans
rättframhet gjorde honom populär hos vissa och hatad av andra. De
starka känslorna kring Palmes person berodde till stor del på hans
utrikespolitiska ställningstaganden, till exempel:
- För Kuba under Fidel Castro
- För Chiles president Salvador Allende
- Mot Francoregimen i Spanien
- Mot USA:s inblandning i Vietnamkriget.
Ve vysílání jste se mohli dozvědět něco o první pětici typicky švédských věcí (resp. čtyř věcí a jedné osobnosti :-)).
Vzpomínáte,
které že to vlastně byly? Jak se jmenovala ona typická červená barva
či kde všude se nachází runové kameny? Nebo vám snad naše první vysílání
uniklo? :-)
Ať už je to jak chce, tento výběr vám přinášíme, tak se kochejte švédskostí alespoň v klidu (a teple) domovů. :-)
Falu rödfärg
- är en målarfärg som är mycket vanlig på hus i Sverige. Färgen har
fått sitt namn efter Falu koppargruva eftersom den från början bestod av
pigment som kommer därifrån. Pigmentet kan konservera trä vilket är
mycket praktiskt när man tänker på vad det är för väder i Sverige. Röda
hus fanns i Sverige redan under 1600-talet. Då var de ett tecken på
rikedom. Rika människor ville att deras hus såg ut som röda tegelhus i
det kontinentala Europa.
Přinášíme
vám první ze série švédských dobrůtek. O co se jedná? Tohle tradiční
jídlo se jmenuje palt a pochází z Norrlandu. Pokud vám obrázek připomíná
nám dobře známé plněné knedlíky, vězte, že jste se moc nezmýlili. :-)
Možná už jste to ani nečekali, ale Hejsan a Svejsan vracejí úder nevypočitatelným a škodolibým technickým vymoženostem novým blogem! A protože se musí začít znovu od píky, očekávejte jako první přesun článků z předchozího losího útočiště a pak plně povstaneme z popela.
V dnešním cestovatelském okénku se budeme věnovat překvapivě ne ani tak nejdražším, ale spíše nejzajímavějším místům na ubytování ve Skandinávii. Jako první si představíme hotel na stromech, tzv. Treehotel ve Švédsku. Tento unikátní hotel se nachází asi 100 km severně od švédského města Luleå. Hlavní myšlenkou hotelu je skloubit přírodu, ekologické hodnoty, komfort, moderní design a dobrodružství. Treehotel byl inspirovaný filmem „The Tree Lover“ režiséra Jonase Selberga Augustsena. Je to příběh tří mužů z města, kteří se chtějí vrátit ke svým kořenům tím, že postaví dům na stromě.
Tak zas "pro změnu" tematicky, tentokrát o počasí, zimě a baloňácích. A díky blogerce Janah ze Švédských listů, která nám velkou měrou pomohla!
